video, délka 1:26

Zpravodajství o izraelské společnosti

Komentář

Upozorňování na „odvrácenou tvář kapitalismu“ patřilo do standardní výbavy komunistické propagandy. Sociální problémy spojené s tržním hospodářstvím představovaly jeden z hlavních argumentů ve prospěch plánované ekonomiky, kde panovaly mnohem větší sociální jistoty. V tomto případě se k těmto tradičním propagandistickým figurám přidává ještě starší motiv Židů-finančníků („bankéřská dynastie Rotschildů“). Obrazový doprovod příliš nekoresponduje s kritickým komentářem o chudobě, katastrofální zločinnosti, nemilosrdném vykořisťování a ubohých obydlích. Vidíme jakési tržiště, defilé pouličních obchodů, v Orientě ostatně běžných i dnes. Komentáři tak odpovídá pouze motiv dvou pouličních žebráků z druhé poloviny ukázky. K negativnímu vyznění obrazů kromě komentáře přispívá především tísnivý hudební doprovod.

Tipy do výuky

Pusťte svým žákům nejprve ukázku bez zvuku nebo s optimistickým hudebním doprovodem (např. „Trololo“). Teprve potom pusťte ukázku s původní zvukovou stopou. Zadejte jim za úkol vymyslet alternativní komentář o situaci v Izraeli v sedmdesátých letech 20. století. Žáci přitom mohou čerpat informace z internetu nebo z odborné literatury.

Aktivity pro žáky

  1. O čem se nás komentář snaží přesvědčit? Jaká je podle vás souvislost mezi obrazem, zvukovou stopou, která se k němu váže, a komentářem k němu?

Materiál k pramenu ke stažení

Zdroj:

Pravá tvář sionismu (1973)

Rok vzniku (české verze): 1973
29 minut

K dokumentu Pravá tvář sionismu se v archivu ČT zachovala pouze poznámka „zpracováno ze sovětských materiálů“. Lze tedy předpokládat, že se jedná o původně sovětský dokument vzniklý v souvislosti s vítězstvím Izraele v šestidenní válce (červen 1967), v níž SSSR významně podporoval arabskou koalici. Z některých náznaků lze usoudit, že vznikl někdy mezi lety 1969 – 1972, jomkipurská válka vedená v témže roce, kdy je dokument (tedy jeho česká verze) datován, není ještě v pořadu zohledněna. Praxe přejímání sovětských materiálů existovala ve všech tehdejších masmédiích. Publicisticko-historický pořad charakterizuje sionismus jako rasistickou ideologii podobnou nacismu. Izraelská společnost je popisována výrazně negativně, jako rasistická, militaristická, xenofobní, násilná. Komentář využívá řadu tradičních antisemitských stereotypů – především obrazu židů-lichvářů a finančníků nebo židů jako strůjců antisemitismu. V dokumentu se objevují i některé pravdivé informace – například o „izraelizaci“ Jeruzaléma – tedy násilném vyhánění Arabů ze zabraných jeruzalémských čtvrtí, ovšem jako celek je komentář velmi manipulativní. Složitá problematika arabsko-izraelských vztahů je redukována na izraelský agresivní imperialismus, kterému se prý okolní arabské státy jen brání. V moři radikální dezinformace tak zanikají i ojedinělé relevantní informace. V období studené války a bipolárního soupeření ovšem používala podobný typ dezinformace i média na Západě. Z formálního hlediska je celý pořad složen z archivních filmových materiálů ilustrujících mluvené slovo.

Navržená práce s dokumentem spočívá především v kritické práci s argumenty, které obsahuje. Žáci mohou konfrontovat jednostranná a zjednodušená tvrzení s otevřenými zdroji: informacemi obsaženými na webu a v odborné literatuře. Následně se mohou zamýšlet nad důvody těchto manipulací. Kritická práce s obrazem historické skutečnosti přispívá k jejich schopnosti vnímat mediální i jiné manipulace. Mohou si tak uvědomit, že každý příběh je nahlížen z více perspektiv. Navíc se seznamují s problematikou arabsko-izraelských sporů, které už dávno přesáhly rámec regionu a staly se jednou z platforem ideových a ideologických střetů především na evropské scéně.

<