Historie se opakuje

Komentář

Karikatura marockého kreslíře se umístila na prvním místě v mezinárodní soutěži o nejlepší karikaturu o holocaustu, kterou organizoval jeden z největších iránských deníků Hamshahri. Soutěž byla vyhlášena jako odpověď na protiislámské karikatury zveřejněné v dánském tisku v roce 2006. Reportáž o soutěži (v perštině s anglickými titulky) je dostupná on-line.

Antisemitismus má v islámském světě odlišné politické kontexty než na Západě. Arabský (případně islámský) svět necítí žádnou morální vinu za holocaust a naopak samotnou existenci Izraele vnímá jako historickou nespravedlnost. Ovšem ačkoliv jsou politické kontexty jiné, samotné projevy se velice podobají a jsou založené na recyklaci starých antisemitských předsudků (židovské spiknutí, židovská krvelačnost a zvrácenost atd.) a jejich aplikaci do nových politických situací. Karikatura iránského kreslíře pokládá izraelskou zkušenost s holocaustem především za krycí manévr, který má odvést pozornost od aktuálních izraelsko-arabských problémů. Bez ohledu na kontroverzní stavbu bezpečnostní zdi oddělující území Izraele od území Západního břehu Jordánu spravované palestinskou samosprávou, která komplikuje řadě Palestinců každodenní život, představuje spojování její stavby s holocaustem chybnou asociaci. Symbol absolutní genocidy je zde aplikován na sice kontroverzní a řadou mezinárodních autorit (včetně OSN či Evropské unie) odsouzenou politiku, nicméně ta není ani vzdáleně podobná nacistické politice vůči Židům za druhé světové války.

Kontext karikatury přibližuje televizní reportáž o soutěži karikaturistů, kteří mají odpovědět na karikatury Mohameda zveřejněné v dánském deníku Jyllands-Posten 30. září 2005 (většina karikatur je přístupná na webu The Augean Stables). Reportérka označuje holocaust za „teorii“ a projev izraelské a americké propagandy. Kurátor výstavy poté využívá argumentaci popíračů holocaustu a odkazuje na ně. Kontext výstavy zvýrazňuje autorský záměr, který sám o sobě může působit přijatelně.