Poválečný antisemitismus 1945 – 1952

První část antologie se dotýká otázky poválečného antisemitismu v Československu. Jeho projevy je třeba vnímat v kontextu společnosti, která prošla výraznou etnickou homogenizací (holocaust, vysídlení Němců) a v níž se rozvíjely nevraživé pocity vůči menšinám už od mnichovské krize v roce 1938. Tyto „domácí“ předpoklady antisemitského chování stimuloval stalinský antisemitismus, který se v Československu prosazoval především po uchopení moci komunisty v roce 1948. Podporu Izraele ze strany Gottwaldova Československa je tak třeba vnímat jako pouhou epizodu, v níž ČSR pomáhala naplňovat geopolitické ambice SSSR, nikoli jako projev nějaké ideologické spřízněnosti. Pro úplnost je také třeba zmínit, že sionismus byl z komunistických pozic kritizován jako forma nacionalismu už před druhou světovou válkou, což byl projev soupeření o přízeň skupiny lidí, kteří váhali mezi různými typy identity.

Tato část obsahuje pět různých témat, která se ovšem do jisté míry překrývají a dají se navzájem kombinovat. Podoby poválečného antisemitismu tematizují politické využití antisemitských stereotypů. Žáci analyzují texty a všímají si rozdílného způsobu vymezování pojmu antisemitismus. Učitelé si mohou vybrat, zda budou žáci pracovat s kratší či delší variantou textů.

Druhý námět Vystěhovalectví židovské komunity 1945 – 1950 se zabývá poválečnou migrací v rámci židovské komunity v českých zemích. Žáci si všímají proměny postoje československého státu vůči této migraci v souvislosti se změnou politického systému v roce 1948. Zároveň si osvojují problematiku migrací a aktualizují závěry učiněné analýzou historického případu.

Námět Židovské spiknutí ilustruje, jakým způsobem využíval tradiční motivy židovského spiknutí (za účelem uchvácení světovlády) komunistický režim. Třetí a čtvrtý námět navrhují využití dobových karikatur a souvisejí spolu i tematicky. Metodika Židé a kapitalismus ilustruje přejímání nacistických stereotypních konstrukcí „žida“ komunistickou propagandou v padesátých letech. Soustřeďuje se především na motiv žida-kapitalisty. Poslední námět z této části – Politické procesy a antisemitismus identifikuje antisemitské motivy v propagandě související se Slánského procesem.